Ochrana srnčat během senosečí je klíčovým opatřením pro minimalizaci rizika jejich zranění či úmrtí. V květnu/červnu, kdy srny rodí svá mláďata, se často ukrývají v hustých lučních i krmných porostech, jako je vojtěška a jetel, jsou následně sečeny zemědělskou technikou. Čerstvě narozená srnčata nejsou schopna před stroji utéct, což vede k tragickým následkům. Jedním z efektivních řešení jsou pachová zradidla (dále však nazývaná pachové ohradníky), které slouží jako prevence a pomáhají chránit srnčata před posekáním.
Tyto ohradníky (zradidla) využívají specifické pachové látky, jež srnám signalizují přítomnost potenciálního ohrožení, čímž je motivují k opuštění rizikových míst. Kombinace pachového ohradníku s elektrickým ohradníkem se v praxi ukázala jako velmi účinná. Tato technologie byla testována na několika pokusných lokalitách, kde významně přispěla ke snížení počtu úmrtí. Kromě ochrany během senosečí je důležitá i prevence. Včasné zavedení ochranných opatření, jako jsou pachové bariéry, může výrazně přispět k ochraně nejen mláďat, ale i dospělých jedinců.
Informace o správném použití těchto prostředků lze získat v naší odborné poradně, kde poskytujeme praktické rady a podporu při jejich implementaci.
Fylogenese srnčí zvěře
Rod Capreolus, známý v myslivecké terminologii jako srnčí zvěř, patří mezi dlouhodobé obyvatele naší planety. Jejich přítomnost na Zemi se datuje do období před 3 až 4 miliony let, což je důkazem jejich významné evoluční historie. Tito savci, charakterističtí svou elegancí a přizpůsobivostí, jsou důležitou součástí ekosystémů, ve kterých se vyskytují.
Srnčí zvěř hraje klíčovou roli nejen z hlediska biologické rozmanitosti, ale také v kulturních a hospodářských aspektech, zejména v oblasti myslivosti. Jejich dlouhá existence na Zemi svědčí o jejich schopnosti adaptace na měnící se podmínky prostředí, což z nich činí fascinující objekt studia jak pro biologii, tak pro ekologii.
Způsob obživy u srnčí zvěře se vyvinul na specialistu "okusovače". Ostatní jelenovití jsou spásači. To podporuje jejich adaptabilitu na zdroje potravy.
Reprodukční strategie srnčí zvěře
Mechanismy ochrany mláďat a srovnání s černou zvěří
Srnčí zvěř byla kdysi lovena vlky, rysy i liškami (především juvenilní stádia), později člověkem. Fylogeneticky se u ní proto vyvinuly takové mechanismy ochrany mláďat, že jí pro udržení druhu postačuje rodit 1 až 2 mláďata, výjimečně 3.
Etologie srnčí zvěře
Výběr biotopů pro kladení srnčat
Fylogeneticky se srnčí zvěř vyvíjela v biotopech lesa a rozhraní les/step. Především využívala plochy rákosu, křovinaté plochy a remízy. Až následně, jako druhotný biotop začala vlivem tlaku člověka na přetváření krajiny využívat pole a louky. Přednostně tedy kladou srny, jako před miliony let, svá srnčata především v lese a křovinatých porostech. Vzhledem k tomu, že stavy srnčí zvěře jsou vázány i na pole (domovské okrsky až 10 ha), lze říci, že čím vyšší je počet srn v honitbě, tím více kladou srnčata v lučních porostech nebo s bylinným krytem a do porostů pícnin. Zimní tlupy srnčí zvěře se rozpadají v polovině března. První je opouštějí srnci starší 1 roku a obsazují okrsky, které hájí proti jiným srncům. Úplný rozpad zimních tlup je ukončen koncem března srnami s loňskými srnčaty.
Kladení srnčat a jejich ochrana
Proces hledání místa pro kladení a strategie přežití
V měsíci dubnu probíhá teritoriální „zápas“ o obsazení domovských okrsků a obhajování stávanišť, srny hledají místo, kam budou klást srnčata dlouho před kladením a to na pečlivě vybraná místa, která urputně hájí před ostatními srnami ( Ziegrosser 2017).
Srny již od dubna vyhledávají místa k budoucímu kladení srnčat. Jejich hájené území má poměrně malou plochu 3-5 ha, (Vach 2015). Srny kladou srnčata v období od 15. května do začátku června. Srnčata jsou kojena 6 měsíců. Srnčí zvěř má vyvinutou strategii udržení rodu tím, že mláďata nevydávají po narození žádný pach, zhruba v období 3-4 týdnů, které jsou pro ně nejkritičtější. Srnčata jsou pro šelmy nezjistitelná a vlk, či liška je nemůže navětřit, i když od nich bude na 1 metr.
O tomto období mluvíme jako o „čase vtištění“, to znamená, že srnčata vnímají svoji matku.
Rizika pro srnčata během senoseče
Úmrtnost srnčat a důsledky sklizně
Málokdy najdeme dvě srnčata pohromadě. Srna ví jen orientačně, kde jsou zalehlá a tak je „hledá“ intenzivním pískáním. Srnčata jsou schopna následovat svou matku až po 10-14 dnech po kladení. To srně umožní, aby srnčata odvedla na bezpečné místo. Srnčata v této době neví, co je „nebezpečí“ a tak zůstávají, ikdyž se k nim přiblížíme, přitisknuta k zemi a nezvednou se a neutíkají. To pro ně bývá „osudné“ neboť v době senoseče jich mnoho zahyne.
Teprve v polovině července je srna schopna odvést srnčata mimo místo kladení a tedy relativně do bezpečí, mimo dosah sekaček. Ale to je již mnohdy pozdě, neboť většina ploch je již posečena. (Ziegrosser 2017)
Z toho, co je popsáno výše, lze vyvodit a je úplně jasné, že jakékoliv snahy dosud popisované umisťování blikačů či zvukových plašičů na sekačky v kombinaci s řetízky je neúčinné až diletantské. Ani vyhánění srnčat pomocí psa, či „vynášení“ srnčat z porostů dobrovolníky, není plně účinné, a neodpovídá etologickým projevům srnčat. Je to pouze dobrá snaha, avšak bez opravdového efektu ochránit srnčata. Lze říci, že může být i mnohdy kontraproduktivní.
Možné metody ochrany srnčat
Prevence kladení v rizikových oblastech a použití pachových ohradníků
Logicky se tedy naskýtá otázka:
„Jak postupovat, abychom zachránili co nejvíce srnčat před posečením?“
Je potřeba území (louku) zapachovat zhruba do poloviny dubna, kdy si srny hledají místo na kladení.
Odpověď je nasnadě - nedovolit srnám, aby si vybrali místa ke kladení srnčat na místech, kde bude koncem června a v červenci probíhat sklizeň pícnin nebo senoseče.
Dříve, než si odpovíme na tuto otázku, jak účinně postupovat, zaměřme se na několik čísel k počtu posečených srnčat a ekonomické újmě způsobené jejich posekáním.
Abychom se dopídili, kolik je skutečně posečeno srnčat, nebo alespoň se přiblížili k reálnému číslu je nutné využít statistiky o srnčí zvěři z údajů MZe a to MYSL 1-01 – sumář za ČR z roku 2020 a dalších statistických údajů o výměrách TTP (Trvalý travní porost) a pícnin na ZPF (Zemědělský půdní fond).
Údaje o výměrách honebních pozemků sčítaného počtu srnčí zvěře/srnčat/ a KOP v ČR 2022
| Údaj | Výměra v ha/kusy | Poznámka |
| Zemědělská půda | 3 865 005 ha | Bez obor |
| Z toho trvalé travní porosty | 925 000 ha | Údaj z roku 2009, VÚŽV a VÚRV |
| Z toho pícniny na orné půdě | 703 000 ha | Údaj z roku 2009 VÚRV a ČSÚ |
| JKS srny k 31.03.2020 | 106 083 kusů | Pole i les |
| JKS srnčata k 31.02.2020 | 69 507 kusů | Pole i les |
| Uloveno za rok 2019 - srny | 29 869 kusů | Honitby mimo obor |
| Uloveno za rok 2019 - srnčat | 23 245 kusů | Honitby mimo obor |
| Úhyn srnčata za rok 2019 | 15 915 kusů | Nelze rozlišit důvod úhynu |
| KOP srnčí zvěř les | 0,8 až 1,2 kusu | Vyhláška č. 491/2002 Sb. |
| KOP srnčí zvěř pole | 0,8 až 1 kus | Vyhláška č. 491/2002 Sb |
| Reálná cena srnčete 2010 | 13.900,- Kč/kus | Vach – Mysl. 2015 – sazebník MHZ |
Poznámka:
JKS = jarní kmenový stav
KOP = koeficient očekávané produkce
MHZ = minimální hodnota zvěře - reálná cena = chovná hodnota, budoucí trofejová hodnota /srnec/ a hodnota genofondu zvěře (celkově jde o ekonomickou újmu)
Několik propočtů, abychom zjistili reálné číslo počtu posekaných srnčat a vyčíslili jejich hodnotu, jako újmu českého státu, neboť zvěř do ulovení je „rés nulius – věc nikoho“. Ale je hodnotou státu a je v jeho zájmu vědět o jakou hodnotu se posekáním srnčat sníží hodnota obnovitelného přírodního bohatství (§ 2 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb o myslivosti, ve znění pozdějších novel.
Z tabulkového přehledu lze uvažovat s celkovou výměrou trvalých travních porostů a pícnin na orné půdě v ČR v sumě 1 628 000ha. Při použití KOP pro srnčí zvěř na pole o průměrné hodnotě 0,9 lze očekávat při počtu celkovém srn 106 083 kusů (honební plocha les = 2 372 710 ha), že 61,2 % z celkového počtu srn bude vázáno na pole. To je 64 922 kusů. Při KOP 0,9 je očekávaný přírust srnčat na poli 58 430 ks.
Vzhledem k tomu, že srny vyhledávají z 85% pro kladení srnčat TTP a pícniny na orné půdě, můžeme tvrdit, že počet kladených srnčat ohrožených posečením je 49 665 ks srnčat.
Je nutné opravit údaj z proklamace o posečených 60 000 kusů srnčat jako nevěrohodný, neboť vypočtený údaj očekávané produkce, takové výše ani nedosahuje. Je rovněž v kontroverzi s údajem o počtu uhynulých srnčat. Nelze ani připustit takovou výši ztrát, neboť by nám „neseděli“ čísla v porovnání s JKS (zde 69 507 kusů). Reálně může být posekáno podle kvalifikovaného odhadu až 2/3 kladených srnčat tedy 33 110 kusů. Ale i tak je to vysoké číslo.
Hodnota ekonomické újmy se může vyšplhat až k 1miliardě korun českých.
Z tohoto vyčíslení pak stojí za snahu, vynaložit finanční prostředky a pracovní aktivitu na jejich ochranu.
Závěr
Shrnutí důležitosti ochrany srnčat
Co podniknout pro záchranu srnčat proti posekání při senoseči a sběru pícnin?
Především je nutné vyjít z tvrzení, že nejlepší ochrana srnčat proti posekání je v zabránění srnám vyhledat místa ke kladení v TTP a pícninách na orné půdě.
Jak zabránit srnám v kladení srnčat do pícnin?
V odborné literatuře se doporučuje opakovaně rušit taková vytipovaná místa procházením s loveckými psy nejlépe již od začátku dubna. Tento způsob je časově náročný a ne vždy účinný. Srna se opět na „vyhlídnuté“ místo vrátí.
Lepší způsob je použití pachových ohradníků na srnčata, aby se vytvořil u takových ploch tzv. “pachový plot“. V současné době se na trhu nabízejí výrobky české firmy EKOPLANT, které deklarují, že dokáží odpudit srny od porostů určených k senoseči nebo sběru pícnin.
Koncentrát pachového ohradníku na srnčata - 250 ml
S pachovým ohradníkem pro záchranu srnčat preventivně zabráníte srnkám v kladení srnčat…
Je třeba biodegradabilní ekologický nosič, který se klade na pozemek v rastru 40 x 40 m. Na 1 ha je 9 nosičů na „zapachování“ 1 ha porostu. Nádobka vystačí na 200 dávek po 1 ml. Je zde aplikátor s dávkovačem (1 stisk = 1 ml). Do biodegradabilního nosiče BIO10 S se aplikují 3 ml koncentrátu (3 vpichy). Nádobka vystačí na cca 83 nosičů, to je pokrytí 9,2 ha pícnin či TTP.
Technologie výroby nosiče BIO10 je chráněna patentem EU pat. P1536PC00.
Nosič pachové látky BIO10-S – 20 ks
Nosič pachové látky BIO10-S vhodný pro aplikaci pachových ohradníků v době před senosečí.…
Údaje jsou důležité pro výpočet materiálové potřeby na „zapachování“, včetně výpočtu ekonomických nákladů. Na tuto ochranu mohou být využity dotační tituly, vypisované některými krajskými úřady (ověřte v místě vaší spádovosti) pro podporu myslivosti a ochrany zvěře.
Doba aplikace přípravku:
- aplikuje se vstřikem do nosiče koncentrátu pachové látky a položením na povrch chráněného pozemku v době od 20. dubna běžného roku v doporučeném rastru na 1 ha. Jde o tzv preventivní ochranu. TTP a porosty pícnin, kde se dodatečně rozhodne o ochraně srnčat se koncentrát aplikuje nástřikem přímo na trs traviny nebo u pícnin nad zemí v doporučeném rastru na 1 ha. Koncentrát pachového ohradníku je účinný i po dešti a to až 3 měsíce.
Sada pachový ohradník na srnčata + nosič pachového ohradníku 20 ks
Sada pachového ohradníku pro ochranu srnčat v období senosečů. Dvě metody aplikace s…
Z doporučeného použití uvedeného výrobku vyplývá:
- podle doporučené aplikace plně vyhovuje požadavkům ochrany srnčat v duchu teze „zabránit vyhledávání srn vhodných ploch ke kladení srnčat“. Navíc není pracný, je šetrný k životnímu prostředí a nemusí se po aplikaci odstraňovat z pozemku. Nedostává se do sena ani pícnin, neboť se rozloží. V letech 2024 – 2025 se připravuje aplikace na plochu pomocí dronů. Pokud zkušební provoz přinese dobré výsledky, sníží se tak nárok na „lidskou“ práci a sníží se tím i náklady.
Plně vyhovující český výrobek s ohledem na etologii srn je Pachový ohradník na ochranu srnčat, který pomáhá zamezit srnám v takových porostech klást svá mláďata a tím jsou chráněna proti posekání, neboť doba aplikace je předepsána od poloviny dubna, kdy srny vyhledávají místa ke kladení, které si pak hájí. Tím, že je odpudíme z takových míst, vyberou si jiná, bez nebezpečí posekání. Je nutné spolupracovat při výběru chráněných ploch se zemědělci.
Využít můžete i další výhodné sady pro vaši realizaci pachových ohradníků
Doporučení pro dobrovolníky
Úprava přístupu a využití moderních technologií
Dobrovolní aktivisté by měli přehodnotit svoje snažení v intencích tohoto článku a postupovat v ochraně srnčat po dohodě se zemědělci, kteří určí plochy ke kosení. S myslivci pak provést aplikaci „chráněných“ ploch.
Potom bude jejich dobrovolnost ve snaze ochrany srnčat proti posečení naplněna. Vynášení srnčat je z dnešního pohledu doporučovaný postup. Pokud není zbytí, je lepší dronem s termovizí „najít“ nakladená srnčata v porostu a tyto přikrýt plastovou bedýnkou a označit praporkem na dřevěné nebo kovové tyči, která je vidět nad porostem. Traktorista potom tento bod při sekání objede. Po posekání se bedýnky s praporky sesbírají.
Pachové ohradníky na ochranu srnčat. Prevence pomocí pachových zradidel.
Ochrana srnčat před nebezpečím sečení je klíčovým tématem pro zemědělce a ochránce přírody. Pachové ohradníky, které využívají specifické vůně odrazují srnky od vstupu do sečených oblastí, se ukazují jako efektivní nástroj na ochranu srnčat. Pro snížení pracovní náročnosti při kladení rastru pachových ohradníků se stále více využívají drony vybavené aplikací pro automatické rozmístění nosičů BIO 10 S s již injektovaným koncentrátem pachové látky. I přes všechna preventivní opatření však může dojít k tomu, že srna naklade srnčata do pícnin. V takových případech je vhodné používat travní sekačky se zabudovanými senzory na detekci tepla, které při rozpoznání zalehlého srnčete automaticky vypnou stroj. Obsluha traktoru nebo sekačky následně místo objede, případně srnče šetrně přemístí mimo sekanou plochu. Tyto inovativní metody přispívají k účinné ochraně srnčat a zajištění jejich bezpečnosti v přírodním prostředí.
V následujících případových studiích se podíváme na konkrétní příklady úspěšného použití pachového ohradníku pro záchranu srnčat a jeho vliv na ochranu těchto zranitelných zvířat.
V Hradci Králové 5. 04. 2021, novelizace duben 2025
Vypracoval: Ing. František Frola – znalec v oboru myslivosti, osoba s VOMZ a zkouškou z myslivosti v Polské republice, autorizovaná osoba KA/ČKA, EIA/SEA-MŽP /posuzování vlivů na životní prostředí/